FAQ

Projekt obecně

Jaký je aktuální stav projektu modernizace trati z Prahy na Letiště Václava Havla a do Kladna?   

Trať prochází celou řadou rozdílných oblastí, které vyžadují individuální přístup a jejichž příprava je různě časově a technicky náročná. Proto jsme se rozhodli projekt rozdělit celkem na 11 etap, což nám umožnilo celý proces výrazně zrychlit.

Aktuálně máme jeden úsek zcela hotový, další etapy stavíme a zbývající jsou v různých fázích přípravy. V roce 2025 začne výstavba nejdelší etapy, z pražské Ruzyně do Kladna.

Intenzivně se také řeší financování některých úseků formou PPP, tedy prostřednictvím externího investora.  

Proč se k modernizaci této trati Správa železnic rozhodla a co cestujícím a občanům přinese? 

Z Kladna dojíždí denně do Prahy desetitisíce lidí, nejčastěji autem nebo autobusem. Stojí v kolonách a do centra musí přestupovat na MHD – stejně jako cestující z pražského Letiště Václava Havla. Atraktivní lokality Prahy 6 a 7 jsou zahlcené auty dojíždějících.

Proto jsme připravili jsme projekt modernizace železnice z Prahy do Kladna s napojením letiště. Přinese přímé spojení na všechny linky pražského metra a do centra metropole. Kapacitně, pohodlně, bezpečně a ekologicky.

Nová železnice ale nepomůže jenom dopravě. Zásadně zlepší také životní podmínky v okolí stávající tratě. Minulostí se stane hned několik přejezdů, propojí se doposud oddělená místa a hlavně – provoz elektrických vlaků bude tichý a bez zplodin.

Nebylo by lepší, aby na letiště vedlo metro?

V minulosti se prověřovaly obě varianty a jako jednoznačně vhodnější se ukázalo řešení pomocí železnice. Obsluha letiště metrem by totiž sice nabízela srovnatelně rychlé spojení s centrem města, jeho výstavba by ale byla výrazně dražší.

Metro by také nevyřešilo kvalitní dopravu do Kladna, největšího středočeského města, odkud denně dojíždějí do Prahy desítky tisíc lidí za prací. Kromě samotného Kladna navíc železnice obslouží i celou širší oblast severozápadní části Středočeského kraje.

Kdy je plánované ukončení stavby trati a její zprovoznění?

Předpokládáme, že z Prahy na letiště a do Kladna se vlakem po moderní trati svezeme okolo roku 2030.   

PPP Financování

Co přesně je PPP financování/PPP projekt?  

Je to forma finančního partnerství veřejného a soukromého sektoru na velkých infrastrukturních projektech. Státu výrazně pomáhá hlavně s vysokými počátečními investicemi. Soukromník – koncesionář – si zajistí financování, danou trať postaví a bude ji po určenou dobu udržovat. Stát přitom začne koncesionáři platit až od okamžiku uvedení úseků do provozu. Organizaci provozu na trati, třeba dispečerské řízení, bude standardně zajišťovat Správa železnic.

V rámci projektu trati Praha – Letiště – Kladno počítáme s využitím PPP v úsecích Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně; Praha-Ruzyně – Praha-Letiště Václava Havla, včetně stanice na letišti a v úseku Praha-Letiště Václava Havla – Jeneč.

Podrobné informace a aktuality jsou na samostatném webu k PPP.

Omezení v průběhu stavby

Budou kvůli stavbě nějaká dopravní omezení?

Ano, stavba si vyžádá určitá dopravní omezení. Liší se úsek od úseku. Tak rozsáhlý infrastrukturní projekt, zahrnující modernizaci i výstavbu nových tratí, přeložky kolejí, budování nových stanic a dalších objektů, nevyhnutelně ovlivní dopravu i v širším okolí.

Výluky vždy koordinujeme s dopravci, objednateli dopravy (to je v tomto případě třeba ROPID) a úřady, aby byl dopad na cestující co nejmenší a aby byla co nejlépe vyřešená náhradní doprava.

O konkrétních omezeních pro cestující budeme postupně informovat před zahájením jednotlivých etap stavby.

Hluk, studie EIA

Je celý projekt posuzován v procesu EIA?

Ano, modernizace železnice z centra Prahy na letiště byla předmětem EIA, tedy posouzení vlivů stavby na životní prostředí. Souhlasné stanovisko na celý projekt jsme získali již v roce 2009. V důsledku úprav technického řešení prochází samostatně posouzením ještě ražené tunely mezi Dejvicemi a Veleslavínem a vlastní EIA bude mít i propojení mezi letištěm a tratí na Kladno.

Proces EIA zjišťuje, nakolik daný projekt plní zákonné požadavky na ochranu životního prostředí a jak minimalizuje negativní dopady na okolí. Kladné stanovisko je podmínkou pro vydání stavebního povolení.

Jak konkrétně bude řešený hluk v zastavěných oblastech?  

Opatření pro omezení hluku v zastavěných oblastech jsou šitá na míru každému místu. Obecně mezi taková opatření patří například instalace protihlukových stěn, antivibračních rohoží, ale i tunelování nebo zahloubení trati.

V tomto případě na novou trať vyjedou moderní elektrické vlaky, které jsou tišší než stávající dieselové soupravy. Použijeme bezstykové koleje, čímž se hluk omezí ještě víc. Na území hlavního města Prahy navíc nebudou jezdit nákladní vlaky.

Rušení přejezdů a dopady na obyvatele 

V rámci projektu je v plánu rušení některých přejezdů. Nepovede to k horší prostupnosti území?   

Naopak, prostupnost území se v oblasti, kterou prochází trať z Prahy přes letiště do Kladna, po její modernizaci zvýší. Většina přejezdů ale bude nahrazená modernějším a bezpečnějším řešením, především podjezdy nebo nadjezdy, a dále prostupy pro pěší a cyklisty. To povede k vyšší bezpečnosti jak železniční, tak silniční dopravy.

Tunely

Některé úseky mají vést po modernizaci v tunelu. Proč?

Vedení převážné části tratě mezi Výstavištěm a Veleslavínem v tunelu vyplývá ze studie proveditelnosti, která před více než 10 lety prověřovala celkově 29 různých variant. V této analýze se braly v potaz technické možnosti, geologické podmínky, dopravní modely, atraktivita pro cestující, veškeré přínosy, negativa i náklady.

Tunelová varianta povede k minimalizaci negativních vlivů stavby na okolní čtvrti i dopravu. Město bude prostupnější, tunely také sníží hluk a vibrace ze železnice. Využití najde i uvolněný prostor současné trati: do budoucna by měl posloužit cyklistům a pěším, vznikne například zcela nové propojení Stromovky a Letenských sadů. Tunelové řešení také ruší veškerá úrovňová křížení, což vede k větší bezpečnosti a plynulosti provozu.  

Nebudou vibrace z tunelů obtěžovat občany v okolních oblastech?

Nebudou. Tunel mezi Dejvicemi a Veleslavínem povede až 80 metrů v nejhlubším místě,  tedy mnohem hlouběji než metro. Na povrchu žádné vibrace cítit nebudou.

Co bude Správa železnic dělat, když nebude možnost na trase udělat ražené tunely pod Ořechovkou?   

Varianta ražených tunelů má jednoznačnou podporu vedení městské části i hlavního města. Definitivní trasa je již vybrána a odsouhlasena. Nyní probíhá proces posuzování dopadu na životní prostředí (EIA).  

Proč tedy v tunelu nepovede také trať mezi Veleslavínem a Ruzyní?

Vynaložené náklady by v případě zahloubení tratě v tomto úseku byly zcela neadekvátní. To vyplývá i z názoru Ministerstva dopravy, které posuzuje ekonomickou povahu velkých projektů. Došlo by k navýšení ceny zhruba o deset miliard korun.

Projekt by navíc musel zcela od začátku projít novým procesem EIA, to by znamenalo zbrzdění celé stavby o deset či patnáct let. Na takto zásadní změnu projektu je v tuto chvíli zkrátka pozdě.

Protože ale vnímáme připomínky obyvatel Liboce vůči některým aspektům připravované tratě, připravili jsme celou řadu úprav projektu. Místo původně navržených betonových protihlukových stěn zde nově plánujeme využít zelené klimatické stěny, tvořené zeminou a porostlé rostlinami. Přirozeně zapadnou do okolního prostředí, navíc se se na nich nemůže objevit graffiti. Hluku od projíždějících vlaků přitom zabrání stejně tak dobře. Nejde přitom o žádný experiment, s touto formou protihlukových opatření jsou už velmi dobré zkušenosti ze zahraničí.

Dopravní obslužnost

S jakou vytížeností co do počtu cestujících Správa železnic na trati počítá?

Vlaky by podle našich odhadů mělo jezdit okolo 50 tisíc cestujících denně. Oproti současnému stavu tak ekologickou dopravu do Prahy využije každý den až desetkrát víc cestujících než dnes.

Jak často budou vlaky na trati jezdit? Pojedou i v noci?

Přesný jízdní řád vlaků na zmodernizované trati Praha – Letiště – Kladno dosud není k dispozici, protože projekt je stále ve fázi přípravy, resp. výstavby. V době špičky se ale předběžně počítá přibližně s 10minutovým intervalem. V noci vlaky jezdit nebudou.

Kolik vznikne na trase P+R parkovišť a kde budou?

Na celé trase vznikne 5 nových P+R parkovišť. Největší bude u nové stanice Praha-Dlouhá Míle, další místa přinese parkovací dům v Hostivici, u zastávek Jeneč a Malé Přítočno a u železniční stanice v Kladně. Celkově by mělo vzniknout okolo dvou tisíc parkovacích stání s tím, že v některých místech bude možné kapacitu dále navyšovat, například stavbou parkovacích domů.

Cílem výstavby parkovišť P+R u stanic a zastávek vlaku je snížit množství aut, která do Prahy míří z oblasti severozápadu Středočeského kraje. Ze zkušeností z jiných projektů víme, že o tuto formu vazby auto/vlak je velký zájem.

Ekologie, zeleň

Budou přijata nějaká opatření k minimalizaci dopadů stavby na životní prostředí?

Ano, bude jich celá řada. Opatření směřují například k ochraně vodních zdrojů nebo fauny a flóry.

Běžné jsou také kompenzace, patří mezi ně zpravidla výsadba nových stromů či keřů, úpravy oblastí po ukončení stavby, případně podpora místních ekosystémů.

Kolik stromů v souvislosti s modernizací tratě na letiště a do Kladna Správa železnic pokácí?   

Přesný počet není v tuto chvíli možné stanovit, vyplyne to z přesnější dokumentace k jednotlivým úsekům. Každopádně Správa železnic vždy musí řešit náhradní výsadbu.  

Spolupráce

Spolupracujete na projektu i s místními radnicemi, vedením Prahy či kraje?

Ano, na projektu spolupracujeme s Magistrátem hlavního města Prahy, Středočeským krajem i radnicemi obcí a městských částí, kterými trať prochází. Předmětem spolupráce je například řešení návazné dopravy u budoucích vlakových zastávek, vedení cyklotras a cyklostezek nebo úpravy zeleně. Prostřednictvím dialogu s radnicemi se zkrátka snažíme co nejvíce zohlednit potřeby místních.